PROČ???
Zrovna dneska ráno se mě kamarád na ICQ ptal, jestli jsem sem zase něco dopsala...odpověděla jsem že ne, že nejsou ani náměty, ani nálada. Prý mám psát o každodenních věcech, že pořád něco prožívám...odepsala jsem, jestli tady mám tedy psát jak se deptám, o tepání v práci a o chození na záchod?... Je fakt, že Pavel jaksi neměl co dodat...
Ale tak, plním přání...strašně moc nerada a nešťastná :-(
Vezměme si třeba angličany...ne že bych nějakého znala, ale co o nich všichni víme? Že se neustále baví o počasí. Ani se nedivím, páč doufat, že jeden den nebude mlha a pršet v tom jejich království musí být velký sen;-) No a když jsme u počasí...loni 28.6.2007, tento den pršelo, jen na rozdíl ode dnešní soboty byl čtvrtek. Nepamatuju si ostatní dny jestli bylo hezky nebo ne, ale tenhle ano... no a 28.6.2008, tedy dnes je sluníčkový, i když větrný den...asi si to taky budu pamatovat, nejenom díky tomuhle písání, protože náladu mám stejnou jako loni, dokonce jsem dělala i tu samou činnost...kopala a brečela u toho. ten déšť byl stylovější k vykonávané činnosti, korespondoval se mnou:-(
Stále mi hlavou víří myšlenka, proč já žiju. Proč zrovna já, když nemám proč, když mě všechno sráží na kolena...napsat že mě sráží všechno je asi špatně, ale má hlava, mé myšlení, mé vidění světa, nároky na něj...nelpím na životě, občas mě každý den přijde strašně těžký přežít, vstát, jít spát, chodit, tvářit se...a přitom žiju.
PROČ??? Abych pohřbívala ty co mám ráda? Loni jsem kopala hrob Patyně, letos Zrzečkovi. Ať bylo počasí jakékoliv, moje duše plakala...Loni nemoc...letos nějaký parchant který si krátí cestu po poli buď kvůli dvoum kilometrům, nebo kvůli tomu, že jede z hodpody ožralej a vyhýbá se policajtům. Zbytečné, tak strašně zbytečné dnešní kopání...jen jsem zvědavá, jestli si ten nacamranec uvědomuje i to, že tu běhají děti? Na cestě od nikud nikam?
Takže Patynka a Zrzeček spolu...tady na loňských fotkách...a doufám, že se potkají i tam někde nahoře, ve věčných lovištích a budou zase kamarádi.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Jani, je smutný číst Tvoje nové řádky. Pro nikoho není lehké loučit se s někým, koho má moc rád. Nejhorší je, že to tak prostě v životě chodí a každý má svůj osud předem určený. A nikdo tomu nedokáže zabránit. Můžeme být šťastní za to, že jsme měli možnost a štěstí zažít krásné a veselé chviličky s těmi nejmilovanějšími. Jani, drž se a nebuď smutná, vždyť pořád máš pro co žít, i když to teď vidíš jinak. Měj se hezky Ivča a kluci
Když Zrzeček spal Patynce v kožichu...
(Zuzka, 29. 6. 2008 20:59)Pamatuješ, jaké to bylo, když jsi je fotila? Je to asi těžký, ale za ty krásný chvíle by měl být člověk rád. A myslet na ně, když pohřbívá. Je to k vzteku, když člověk má v sobě "zataženo s deštěm", a celý svět jako naschvál září sluncem.
Věčnost?
(Jindra, 28. 6. 2008 19:08)
Já vím Jani jen to, že vše se v dobro obrátí. Myslím tím fakt, že jsi tvůrčí osobnost a ta se nedokáže smířit s tím, že nás někdo opustí a zůstane po něm jen prázdno.
Naopak, Ty sama přece musíš to "prázdno" vyplnit, tak jako jsi to udělala v případě Patyny. I v jejím případě ti byl život a upínala se na Tebe i když ji nemoc ničila. Jistě se zhora na Tebe dívá a má radost, když vídí okolo Tebe poletovat nové tváře...
Už i jen proto stojí za to žít - aby se život a jeho kontinuita nepřerušila...
Loučení
(Kliveta, 29. 6. 2008 21:50)