Ironie
Život není zlo a život není dobro. Život je prevít co má rád ironii. Provokatér. Jinak si ho neumím vysvětlit. Měla bych být v pohodě. Podle všeho. Mám víc než si zasloužím. Nebo mi to jen příjde, protože to na mně pak leží? Mám chuť zalézt. Někam hodně hluboko a daleko, tam, kde mě nikdo nenajde. Schovat se, stočit se do klubíčka a spát. Spát...a spát a spát...jenže co pak? Zase vstát. Nejhorší část dne. Kouknout na čas a zjistit že už nade mnou nebdí zapomnění spánku, že zase musím zvednout sama sebe a donutit se fungovat. I když mám chuť přetáhnout si peřinu přes hlavu a dál být v iluzi noci. Nekonečné noci. V tom stavu kdy jen ležím a spím, nemusím nic řešit, nic rozhodovat, nemusím se hýbat...jenom dýchat. Vím co se mi zdálo v pondělí. Sen o tom, jak jsem se s ním potkala po čtyřech letech. Je to doba. Mohla za to jedna jediná esemeska která mi v pondělí kolem čtvrté hodiny přilétla na mobil...pouhé Ahoj, jak se máš? a rozpoutala tím komunikaci co řešila minulost i přítomnost. Která řešila co mohlo být i proč to nebylo. V tom snu jsme se potkali tam kde jsme kdysi začali i přestali. Jako kamarádi. Nic víc, nic míň. Ale moc mi vrtá hlavou Klárky heslo lituj jen toho cos neudělal . Oba jsme se tehdy báli jít dál. A oba jsme to přitom chtěli. Jenže teď, když padlo přiznání...je moc dlouho na všechno. Proč si člověk uvědomí co má až když to ztratí? Já vím, asi těžko to někdo zjistí, lidi po tom pátrají už dávno. Proč jsem nedávno zjistila, že mi na někom záleží víc než jsem myslela a než jsem si byla ochotná připustit a nechtěla jsem aby se dozvěděl co se děje, abych byla pro něj hodná holka? Ukončila jsem to co bylo, sesypala se z toho vysněného a kdo mi podal ruku? Zas to co bylo...podalo mi jí tedy víc, ale jen ta jedna fungovala a kolotoč se zase roztočil. Proč? Nevím, netuším...Ironie Stocku..a vůbec všeho...
Aneb Mňága a Žďorp....Svět je jenom hodinový hotel, a můj pokoj je studený a prázdný...
Komentáře
Přehled komentářů
Spíš kapka vody v moři...i když...možná se to někdy dá najít...a u nás je asi lehčí najít ten písek...ale bydlet na Sahaře, nevím, nevím...
jenže
(Jindra, 21. 9. 2009 23:30)
Nejhorší je ale pak zvláčtní pocit marnosti, protože co nám "proteklo" mezi prsty, je jako písek ve větru.
Jen pocit, že jsme něco mohli...
...
(Jindra, 13. 9. 2009 17:15)
Je to asi tím, že v daný okamžik nemáme tu správnou dávku odvahy udělat něco, co tak moc chceme, třeba o jen z obavy - co kdyby...
Písek ve větru?
(SiskaD, 22. 9. 2009 7:27)