Tak nedávno médii proběhla zpráva, že jsou děti hubenější než před 50 lety. Kde ale? Nějak mi to nepříjde. Nebo jen naše generace byla generací převážně vidličáků. Nevím, viděla jsem i fotky rodičů, tet a strejdů, kteří jsou +- generace před 50 lety a nikde jsem neviděla děti které by byly tlustší než ty dnešní. Nebo že by jenom naše rodina byla jiná? Že by před těmi 50 lety ostatní rodiny "trpěly" blahobytem a děti z proncipu přecpávaly aby na bylo vidět že oni na to mají? Ty děti, které chodily do školy pěšky místo aby je rodiče, maximálně autobus vozili téměř až do třídy? Děti které neseděli u počítačů a televize, ale lezli po stromech, hráli na honěnou, na schovávanou, blby na stozích a podobně? Nějak se mi opravdu nechce věřit. Jak tloustneme jsem si prvně uvědomila když jsem se v roce 2002 přestěhovala do Mostu. Tehdy jsem málem strávila rok sezením na prdeli, když jsem viděla některé tamní slečinky, často ještě základní školopu povinné, jak si pyšně a sebevědomě kráčí s tričkem pod prsa - které měly tak o 2 čísla větší než tehdy já jako dospělá -, v bokové mini, nebo nízkých kalhotách...a v mezeře mezi oblečením tři pneumatiky. No, dobře, možná to byly špeky umělé a já nepochopila chodící reklamu na pneumatiky Michellin. Ale že bylo tolik reklamních ploch tak to mě zaráží do dnes.

Tenhle víkend byl ve znamení dětských dní, v sobotu jsme s Gabčou vozily děti na koních v Úsobí, kde ty dětičky nebyly většinou vyžraný, včera jsem mluvila se sestřenkou která byla na obdobné akci v Jiřicích kde si tedy na otesánkovanost dětí stěžovala fest. Ona sama má ve svých vysokoškolských letech asi tak 50 kilo, a když na koně rve děti kterým je nějakých 10 let zhruba a mají těch 50 kilo taky a ještě se s tím chlubí, tak zákonitě příjde vyflusaná. A zmínka o statistice jak jsou dnešní děti hubeé s ní málem po příjezdu domů sekla úplně:-) Takže rodičové...chtělo by to bič nejen na vyžraný dětičky, ale i na vás:-)

A jako obvykle...velký dík pro lidi co se o víkendu seberou a uspořádají něco pro děti těch ostatních. Thle lidičky fakt obdivuju a skláním se před nimi. Ať už ty, kteří celou akci vymylí, nebo ty, kteří akci stráví v převleku...ať už za čerta, medvěda, kata, Karkulku nebo vodníka....Dík za ně, když někteří rodiče se ani neobtěžují jít své děti oprovodit. Původně jsem chtěla vozit jen děti které budou mít s sebou rodiče. Ale já prostě dětským očím nedovedu říct ne...takže minimálně  3/4 dětí jsme s gabčou na koních vozili v nepřítomnosti rodičů...paradox byl, že spadly děti u kterých rodiče šli...nenapadlo mě zakázat focení koní s bleskem ze zadu...nenapadlo mě, že maminka které řeknu že má jít u dítěte se zastaví a místo držení dítěte koni bleskne za zadkem...pro koně okamžitě znamená útok šelmy...škoda, tohodle zádrhelu a dobře že jsou děti obě OK...i když si odnesly šok. Ale myslím, že obě už dneska ve škole vypráví, jak jely na divokém koni a spadly z něj:-)