Sázava 2012
Po předloňské Otavě a loňské Vltavě letos došlo na Sázavu, kterou navrhoval delší dobu Šéďa. Změnil se nám pořadatel, po Pavkovi přebral štafetu Petr, většina lidí jela stejně jako loni, někdo přibyl, někdo ubyl. Den D nastal ve čtvrtek 5.7.2012. Zahájení dovolené znamenalo vstát téměř o hodinu dřív než do práce, naposledy zkontrolovat ohradu, navléct se rovnou do plavek, kraťasů a trička a odfrčet na vlak. U vlaku jsem si oloupala pomeranč, mou to snídani, šlupky jsem šla odhodit do křoví podél trati, velmi inteligentně tamtéž odletěl i pomeranč, naštěstí ne tak daleko a šel zachránit. V 7:19 jsme nasedli do vlaku, v HB přesedli, aby jsme se vylodili zhruba v 8:50 v Ledči. Nakoupili jsme snídaně, svačiny a podobné a záhy se dočkali lodí na 129 říčním kilometru. Cestou k první osvěžovně mě s Luckou chtěl Petr poslat do břehu, zlomyslnůstka se mu nevyplatila a spolu s Míšou se jako první koupali. Fakt jsou Vydry méně stabilní než Samby :-) Ke koupání jsem se přidala, dobrovolně jsem skočila z lodě a šla jim pomoc tu jejich přetočit. Zastávka první, 121,7 ř.km, kemp U Vlka. Hezky v přírodě, sympatické místečko, většina si dala párky, které mi přišly vcelku unavené, tak jsem nima pohrdla. Po nějaké chvíli jsme stavěli u dalšího kempu, Hony se odtud zdvihl jen se slovy, že jestli už jinde nebudou mít ty plněné knedlíky, tak uvidíme. Asi jsme viděli. Nebo na ně zapomenul. U kempu v Horce 108,7ř.km za jezem došlo k dohadům, zda přespat tam, nebo jet o asi 7 km dál, na Tůmův Chabeřický mlýn. Byl čas, cedule lákající k mlýnu lákavé a tak většina hlasovala pro pokračování. Nebyl to moc dobrý nápad. Namísto romantiky v podobě starého mlýna nás přivítala asi pětipatrová hotelová budova s neupraveným okolím a dvěma unavenýma číšnicema u okénka a jídlem přibližně stejně starým. Jedno jídlo tam sníst se dalo jen díky hladu. Výhoda ovšem byla, že zhruba o půl desáté jsme všichni byli zalezlí ve stanech a usínali :-) Rozhodně místo tak nějak k dalšímu nenavštívení.
V pátek jsme se přesunuli jen na 88,6 ř.km, do kempu U Kouzelníka v Kácově. Jako bonus jsem si tam pořídila naraženou ruku, záda a modřinu na zadku. A naštvanou Lucku. Naraženiny byly z jezu...přetahovali jsme lodě a moje boty se rozhodly, že jsou sjezdovky. Chyběly mi hůlky, takže jsem sebou přímo na šutrech dvakrát efektně flákla a byla ráda, že jsem na sobě měla vestu. Dali jsme si úžasný dlabanec v pivovarské restauraci a jali se přepádlovat na druhý břeh a zakotvit. Vezla jsem nafukovací zvíře, dětské a plavací, ovšem na lodi, na sudech. V Kácově se jedna paní otázala, zda na něm vozíme a já jí řekla, ať nasedne. Šli jsme ke dnu a ukázalo se, že střelený střelec a konzervativní kozoroh na jedné lodi fakt nedělá dobrotu. Mně to překlopení přišlo vtipné, i když jsem měla v ruce taštičku s peněženkou, mobilem a foťákem, co šla také pod vodu...No co, uschlo všechno :-) Pro mně nejdelší noc, kdy jsem do spacáku konečně zalezla až kolem půl třetí, vymrzlá, neb jsem se jaksi někdy v 23 hodin cestou na záchod zasekla u kiosku a až do konce poslouchala báječného kytaristu a kafrala. Zodpovědné já ve mně zamítlo návštěvu diskotéky a ráno burcovalo sousedy, jestli jsou doma všichni v pořádku po noční bouřce. Byli, my i oni, ufff.
V sobotu návštěva Šternberka, nejvtipnější byla odpověď mrněte, asi tak tříletého, na otázku tatínka, co to tam sedí za ptáka. Dítě bez rozmýšlení prohlásilo: "Huhu opálená!" Já pořádně nerozumněla, zeptala se, co to má být, tatínek zopakoval zřetelně a přidal vysvětlení: sova pálená :-) Při prohlídce hradu mi bylo částěčně zakazováno a částečně doporučováno položit nahlas mou otázku, kolik °C na hradě bývá v zimě. Skoro celá prohlídka probíhala mezi námi v polohlasné debatě, že tak tlusté zdi musí akumulovat teplo...jenže vysoké stropy....nakonec jsem se zeptala, teplota vytápěných místností 15°C, teplota na chodbách ovšem pod nulou. Politovala jsem chudáky předky, že tehdy neznali termoponožky, což oddělalo spoluprohledníky. No jo, vysvětlujte někomu s ústředním topením, jaké to je spát v 5°C, s ponožkama a čepicí na hlavě. Nepochopí :-) Návštěvě hradu předcházela návštěva Mlýnské Šalandy. Zřejmě důvod, proč je tamní jez -75,5ř.km- považován za nebezpečný, také by jsme tam skoro někoho utopili. Pokud se chcete ve Šternberku někde najíst, najděte si něco jiného! Venku asi 6 stolků, u třech z nich my. Sedneme si, přijde slečna stolky otřít, na dotaz, jestli by jsme si mohli objednat nás odkáže, ať počkáme na vrchní. Tak čekáme. Vrchní přijde a otáže se pouze u dvou stolů co si dají k pití. Třetí stůl, já, Eliška, Petr a Dadý musíme čekat až přijdou lidi k dalšímu stolu. Vrchní zřejmě míní obsluhovat sudý počet. Na Elišky dotaz, zda si smíme rovnou objednat i jídlo je velmi mile odpovězeno, že to tedy nesmíme. Sedíme, zíráme a netušíme. A netušíme, že budeme netušit i nadále. Ještě než nám přinesou pití, přisednou si k dalšímu stolu noví lidé a světe div se, jsou hned obslouženi, objednávají najednou pití a jídlo a než my si můžeme jídlo objednat, oni už dávno jí. Neprchli jsme jen proto, že druhé naše stoly si mezitím objednat mohly...Suma sumárum, jídlo se sníst dalo, bylo dobré, až na Elišky salát plný hlíny, zřejmě pro lepší trávení, Petrovi přinesli panáka rumu, na nápojovém lístku a na účtence míra 0,05, ovšem ve skutečnosti jen 0,04, kofoly o centimetr nižší míra, Lucka místo kafe s dvouma mlíčkama dostala kafe dvě, vedle u stolu špatně pivo a k tomu neuvěřitelně kyselé obličeje. Ozvali jsme se při placení a za vše samozřejmě mohli kuchaři a servírka a proč že jsme si nestěžovali hned. Ubezpečila jsem paní že proto, aby jsme neměli v již objednaném jídle napliváno. Po návratu jsem zkusila tuto knajpu najít na netu a ejhle, nedalo to moc práce a stejné ohlasy jako u nás například tady, mrkněte na Úterý, 26.07.2011 ... Nenáročně ... Následoval přesun do Ratají, kemp na Břečkárně na 69,5 ř.km, kde jsme byli necháni a obsluhováni až do noci, oproto Tůmovu mlýnu nebetyčný rozdíl, dokonce i vlak posléze přestal jezdit, nebo jsme ho zaspali:-)
V neděli jsme si dali oběd na 61,9 ř.km, sportovní areál Samopše, dobré a navíc tolik, že Dadý nestihl dojíst svou a Eliščinu porci :-) Petrem jsem obviněna, že dělám ksichty, aniž bych o tom věděla. Vzhledem k tomu, že jsem už pár dní poslouchala, co všechno dělám blbě, jsem toto radši nekomentovala, důvod jsem uviděla až v pondělí ráno v kempu v Sázavě Stanování 54,7ř.km - Veřejné tábořiště POD KLÁŠTEREM. Čisté, malé, milé, blízko k městu a nepředloženě i blízko k jezu, který mě i Lucku v noci budil a přesvědčoval nás o nesmyslech:-) Ovšem, Sázava nám připravila snad nejkladnější zážitek, sice jsme nestihli prohlídku kláštera, ač jsme bivakovali téměř na dosah k jeho zdem, ale zato nás Béďa tuším nasměroval do úžasné restaurace, kde mělo všechno plus, milá obsluha a to velmi, mega porce úžasného jídla, hezké prostředí. Jestli tam někdo dorazíte, nelitujte nohy, dojděte k nádraží do Restaurace u Libora. Jen a pouze můžu doporučit, i když pohled z venku nebyl nic moc!
V pondělí ráno se probouzím s pocitem, že mám nějak jinak poskládaný obličej. Vyžumrám od Elišky zrcátko a zjišťuju, že mám jaksi menší oči než obvykle a že to, co mi brání ve výhledu jsou nateklá oční víčka, především to levé. Mongoloidní eskymák hadr. Při pohledu do zrcadla na umývárce sleduji svou vlastní karikaturu. Povzbuzující, už je mi jasné, proč jsem se předešlý den šklebila jen podle Petra (ostatní to radši neřekli) a ne podle sebe Opouští nás Béďa, musí na odpolední do práce, poslední den pokračujeme v deseti na pěti lodích, šestou se neplánovaně podařilo vrátit už večer a Petr po třech dnech kajakaření zas zakouší pohody s háčkem v podobě osiřelého Míry. Konec cesty 43,8 ř.km v Choceradech, tábořiště u hotelu Ostende. Servírka servírkovatá, jídlo dobré, nebylo nás tam moc, ale také jsme nebyli sami a dokonce jsme nebyli vyhozeni ani když jsme čekárnu využívali jako čekárnu na vlak a odkladiště báglů:-)
Takže, suma sumárum, 5 dní a zhruba 85 kilometrů, a zbývá jen cesta vlakem (skoro) domů. Ve vlaku habaděj místa, v pondělí jsme byli na řece víceméně sami, další teprve vyjížděli, to co pluli s námi většinou skončili už v neděli večer, takže z vlaku byl lůžkový vagon :-)
Komentáře
Přehled komentářů
........velmi vystizne, skoda, ze tak strucne......
Re: komentar
(SiskaD, 15. 7. 2012 10:27)ono až tak stručné...bych tam musela napsat i negativa a to se mi teď vůbec nechce...a v budoucnu taky ne :-D Takže jsem to vzala víceméně jako průvodce ;-) Radši...
komentar
(Petr, 15. 7. 2012 6:55)